Petr Poulík 9. 2. 2020

Poulík píše život

Mé poslední dny jsou náročné, velmi náročné. Naplněné bojem o holé přežití,  mé rodiny, mé firmy a jejich zaměstnanců, přátel, které znám už spoustu let. Důvod? Italský stát změnil pravidla vývozu vozidel a mě to ničí, nezbývá než čekat. Trčí mi doslova tam, spoustu aut i peněz. Ano obchod mě živí a psaní je obrovská radost, svoboda a dar. Zná to jistě spousta tátů, ty noci, kdy se kolem třetí probudí a již nemohou spát. Nad hlavou vám visí otázka – co bude dál? Uživím svou rodinu, splním tu základní povinnost chlapa?!
 
A tak ležím a koukám do stropu. Nemohu nic dělat , jen v hlavě se mi honí černé mraky. Jak ty nekonečné hodiny přežiju? Pustím si do sluchátka Bibli, naslouchám vyprávění o nás o lidech, o Bohu, který nás provází na naší cestě. Právě díky tomu přežiji čas, kdy mám pocit, že jsem lovná zvěř. S pocitem obav čekám až popadnu dech. Ale věřím! Ten pocit je krutý a v ten okamžik pro můj život, je vše to co prožívám dar, který mě v dalších dnech posílí. Pak zjistím jak málo potřebuji. V TV vidím reklamu EONu a vím, že dokážou vypnout elektriku a díky tomu zařídit ten nejkrásnější večer, kdy si rodina povídá u svíček jako za našich babiček.

Najednou, nekoukáme na příběhy jiných. Žijeme ten svůj, šťastní, že máme jeden druhého vedle sebe. Rodina.
Inspirují mě lidé , kteří padnou a zase vstanou, dnes jsem podepsal pár knih pro  jednoho z nich – Martina Kolomého. Ještě bude pár týdnů upoután na lůžko po těžké ráně na Rally Dakar, ale stále žije svůj sen o návratu. Chyboval a platí za to, vstane a půjde zase dál! Budu se za něj modlit. Sám  jsem mnohokrát zakopl, sešel z cesty do příkop, kde tečou vždycky sračky… a pak se hrabal ven. Občas jen proto, že jsem kdysi napsal do jedné své knihy: Nikdy , nikdy, nikdy se nevzdávej! To mě znovu a znovu staví na nohy! Přece se nezpronevěřím Vám lidem, kteří čtete mé knihy.

A tak si nakonec mého krátkého zamyšlení dovolím poslat vzkaz pár lidem. Martinovi, Petrovi, Tonymu, Honzovi Vojtovi, Vlastikovi , Jirkovi, Aleně, Lorymu, Richradovi, i tobě. Věř a jdi dál, pokud to ty sám nevzdáš, neprohrál jsi!

    Zanechte Svůj Komentář Zde