Petr Poulík 14. 2. 2020

Díky za Valentýna!

Přemýšlím proč právě dnes, holičství a květinářství, zaznamenávají zvýšený pohyb mužů , kteří chtějí uspět na tom nejstarším a nejpřirozenějším trhu. Hledání partnera. Pýří se touhou večer se pomilovat s ženou, kterou jindy nazývá jen “starou” nebo “spolubydlící”. Je nádherné sledovat to vzedmutí testosteronu a emocí.

Ano ještě to funguje. Totéž lze slyšet u žen, když nechtěně zachytíš hovor v obchodě, či na ulici. Dnes je Valentýn… spěchají koupit něco dobrého k uctění samečka, estrogen je žene k pultům s intimním prádélkem. Být to každý den chyběla by vzácnost a exkluzivita svátku zamilovaných, to uznávám. Neobešel bych se bez toho jednoho unikátního dne, pokud by byl obyčejný den naplněn, touhou a pochopením mezi mužem a ženou?

Kde se vytratila vzájemná láska , důvěra, podpora a potřeba? Proč je, žena především tělo – a muž především peněženka? Tak nám moderní svět představují média. Copak opravdu nepotřebujeme více, pro své životní štěstí, než přepychová prsa, vypracované tělo a upravenou vagínu? A ženy na oplátku relativní blahobyt zralé klece. Je ještě prostor říct si potřebujeme jeden druhého? Nebo jsou si naše pohlaví opravdu rovna a tím bezradné, v hledání opory v tom druhém? Co je skutečná hodnota, co je vztah a kde, kdy vzniká touha po sdílení života?

O prachy se dá přijít snadno, to je jen komodita, která cestuje světem. O krásu těla jedním darováním života dítěti. Co zůstává pak? Člověk? Nahý ve své prostotě? Nebo ČLOVĚK, zbaven všech slupek , který nalezl sám sebe a to podstatné, lásku k bližnímu, potřebu nežít život sám! Vlastně začínám jak končím, jen z jiného pohledu, dík Valentýne! Díky, že si každý rok připomeneme, že má smyls hledat a naleznout!

    Zanechte Svůj Komentář Zde